Atelier 3K  

Cílem projektu bylo navrhnout opravu a využití levobřežního předmostí Mostu TGM  v Kralupech n.V. Tento most autorů J. Krohy a J. Farského je chráněn jako kulturní památka České republiky a je jednou z mála, ne-li vůbec jedinou architektonicky významnou stavbou ve městě. Maximálně respektovat tento fakt bylo snahou autorů ve všech fázích přípravy i realizace této akce. V průběhu zpracování dokumentace se ukázalo jako nutné zahrnout do řešeného území i okolní pozemky a navrhnout úpravy s důrazem na jejich rekreačnímu využití.

Místo je průsečíkem několika různých aktivit. V okolí se nachází několik turistických stezek, jež se v Kralupech kříží. Především zde vede trasa pro pěší a cyklisty Praha – Drážďany. Dále se hned pod řešeným prostorem nachází kotviště, které je stále více využíváno rekreačními plavidly (individuální i organizovaná rekreační plavba). Důležité je i to, že v blízkosti tohoto území (cca 300m) se nachází významný dopravní uzel – železniční nádraží Kralupy. Je zde tedy dobrá možnost ekologicky vhodného propojení dopravy pěší, cyklistické, železniční i lodní. Součástí dopravního řešení bylo i obnovení místní pěší komunikace z mostu na nádraží, která byla zbytečně zrušena asi před 40 –ti lety. Toto území u Vltavy je přirozeně také velmi využíváno k rekreaci místních obyvatel, žijících především v centru města.

​

Prostor předmostí byl vytvořen současně se stavbou mostu. Na levém břehu vyrostla mýtní budka spolu s veřejnými záchodky a několika úrovňové terasy, včetně soustavy schodišť. Terasy ale nebyly nikdy plně dokončeny a postupně pustly. Na horní terase předmostí je situován vlastní objekt informačního turistického centra s občerstvením uvnitř i s venkovním posezením.  Dále jsou zde realizovány rampy umožňující bezbariérové propojení úrovně chodníku mostu s úrovní podlahy informačního centra a dále s nábřežím Vltavy.

Z důvodu návaznosti na památkově chráněnou stavbu bylo snahou autorů citlivé začlenění nového řešení do stávající stavby. Využity byly prostory bývalých WC a mýtního domku. Ve snaze co nejméně narušit původní vzhled předmostí je přístavba navržena jako nízký skleněný kvádr s vegetační střechou, zapuštěný mezi objektem bývalých záchodků a stávající opěrnou zdí. Co možná největší odclonění od frekventované komunikace a otevření areálu směrem na řeku je chtěným výsledkem tohoto řešení.